Bude společná evropská armáda bojová nebo válečná?

Za časů budování komunizmu a světlých zítřků koloval mezi prostým lidem vtip „na jaké dvě části se člení naše Československá lidová armáda?“ Odpověď byla, že na část bojovou a válečnou. Ta bojová se bojí na hranici západní a válečná válí na hranici východní… Jaký přívlastek by si asi zasloužila ta plánovaná evropská?

Evropští politici v souvislosti s neblahými migračními trendy, s aktuální hrozbou terorismu a radikálního islamismu, a také s možnými bezpečnostními problémy, které přicházejí z Ruska, stále častěji hovoří o vytvoření společné evropské armády. O věci se diskutuje v rámci Evropské unie mnoho let ale výsledkem je velké nic. A tak by to mělo i zůstat, protože místo nesmyslného snění o evropské armádě, máme více posílit Severoatlantickou alianci, jejímž členem je od roku 1999 i Česká republika.

 

Proti společné evropské armádě hovoří mnoho důležitých a nepřehlédnutelných faktů.

Například Senát Spojených států amerických 16. června jednohlasně schválil rezoluci senátora Lindsey Grahama, která zdůrazňuje důležitost vzájemné obrany Severoatlantické aliance. Rezoluce prošla v poměru 100:0 hlasům! Takže není pravda, že by Amerika v tomto směru Evropu opouštěla. Je to výmysl některých médií a eurohujerů.

Navíc několik dní před přijetím rezoluce také americký prezident Donald Trump poprvé veřejně prohlásil, že podporuje článek 5 Washingtonské smlouvy NATO, který uvádí, že útok na jednoho člena Aliance je útokem na všechny. „Spojené státy jsou vázány článkem 5. Jsme tu pro to, abychom ochránili naše spojence. Je však potřeba lidi ujistit, že jsme ochotni na efektivní obranu vynaložit potřebné množství finančních prostředků,“ uvedl Trump.

Proč podobné vzkazy Evropané (od předsedy Evropské komise Junckera až po českého premiéra Sobotku) neslyší a blouzní dál o evropské armádě?

Ve většině evropských států je přitom nadále slabá politická vůle utratit na obranu více peněz. Zatím slyšíme pouze formální verbální vyjádření, že by tomu tak mělo být. Američané ale v současné době vynakládají na obranu 547 miliard dolarů, což je více než dvojnásobek toho, co vydává celá EU včetně britského příspěvku. To se ještě zásadně změní po blížícím se odchodu Velké Británie z evropského společenství.

Ve srovnání s USA má Evropská unie také nadbytek zbraňových systémů. Zatímco americká armáda má jeden hlavní typ bojových tanků, EU jich má sedmnáct. Amerika má celkem třicet různých typů zbrojních systémů, ale země Evropské unie až 178.

Jak pak bude společná armáda vypadat?

Lukáš Dyčka, který působí v Centru bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany například na webu natoaktual.cz připomněl, že Česko ani nedokáže smysluplně říci, na co by utratilo dvě procenta HDP, kdyby je ročně do armády investovalo. Dále píše: „Dojdeme k závěru, že více vojáků sice potřebujeme – v Obranné strategii z roku 2017 je jejich počet výhledově zvýšen o 5000 – nicméně pro efektivní utracení 2 procent HDP by resort obrany musel mít kolem 40 000 vojáků a civilních zaměstnanců. Oproti necelým 23 000, které máme dnes. Kde takové množství lidí vzít, však není jasné. Evropské státy se potýkají s demografickou krizí, přičemž Česká republika se svou relativně nízkou porodností je toho zářným příkladem. Lidé zkrátka nejsou.“ A vojáci tím méně…

Takže peníze nejsou a lidi také ne. Tak vypadá situace v EU.

Naprosto zásadní otázkou pak je, jak by společná evropská armáda fungovala bez logistické a technologické podpory, kterou dnes pro NATO zabezpečují Spojené státy. Nebo si někdo skutečně myslí, že větší bojový konflikt by Evropa zvládla sama? Bez USA? To je zcela naivní a především pro naši bezpečnost velmi nebezpečná myšlenka.

Víme, jak často nepružně a byrokraticky dnes fungují orgány Evropské unie. Proč by měla být společná evropská armáda jiná? A kdo by vlastně rozhodoval o tom, kde by zasáhla a kde by nezasáhla? Pochybuji, že by se na tom dokázaly evropské země dohodnout. Určitě ne dříve, než by konflikt skončil.

Nesmysly o evropské armádě je potřeba rychle opustit. Naopak musíme dál co nejvíce spolupracovat s USA a udržet v případě obrany i naprosto zásadní spojenectví s Velkou Británii, která EU opustí. K tomu nejlépe slouží NATO. To, že si to nemusí myslet někdo v Paříži, Bruselu či Berlíně, je věc jiná.

Pro zachování naší bezpečnosti je potřeba dál posilovat Severoatlantickou alianci, smysluplně vynakládat více peněz na společnou obranu a přestat blouznit. Na blouznění a přezírání hrozeb Evropa ve své minulosti mnohokrát škaredě doplatila. Nenechme se do toho opět zatáhnout.

Tak jaký přívlastek by si zasloužila plánovaná evropská armáda? Doufejme, že odpověď na tuto otázku nebudeme muset nikdy řešit!

Fotogalerie

Sdílejte mě!